Novela trestního zákoníku schválena

Přinášíme přehled změn platných od ledna 2026

Dlouho diskutovaná novela trestního zákoníku, kterou v uplynulých týdnech projednávala Poslanecká sněmovna a následně schválil Senát, se přiblížila své finální podobě. V úterý 8. června ji k podpisu obdržel prezident Petr Pavel.

Cílem novely je mimo jiné modernizace trestního práva, zpřísnění postihů za některé trestné činy a zároveň redukce příliš přísných trestů tam, kde to již není opodstatněné. Změny se dotknou široké oblasti – od majetkové trestné činnosti přes tresty za drogové delikty až po úpravu podmínek podmíněného propuštění. Novela reaguje na přeplněnost věznic a nárůst nových forem kriminality.

Co konkrétně novela přináší a koho se dotkne nejvíce? Přinášíme přehled klíčových změn.

Změny v drobné majetkové trestné činnosti

Novela trestního zákoníku přináší změny v postihu opakované drobné majetkové kriminality, zejména trestného činu krádeže. I když institut speciální recidivy zůstává zachován, dojde ke snížení trestní sazby – nově bude opakovaná krádež postihována podle prvního odstavce s horní hranicí dvou let odnětí svobody. U některých dalších trestných činů, jako jsou pojistné či dotační podvody, má být speciální recidiva zcela zrušena.

Dětský certifikát – červený prapor celé novely

Dětský certifikát je nově zaváděný institut, který má formou zvláštní evidence chránit děti před osobami pravomocně odsouzenými za vybrané násilné či sexuální trestné činy. Evidence vedená Ministerstvem spravedlnosti se bude vztahovat na všechny, kdo pracují s dětmi – učitele, trenéry, zdravotníky či pracovníky volnočasových aktivit – a umožní ověřit, zda uchazeč není veden jako riziková osoba.

Současná podoba návrhu ale vzbuzuje vážné diskuse: záznam může trvat až 100 let bez možnosti soudního zkrácení a opatření se má uplatňovat i zpětně na odsouzení od roku 2005, tedy i na případy dávno zahlazené.

Neplacení výživného

Od 1. ledna 2026 bude neplacení výživného trestné pouze tehdy, pokud tím rodič (či jiná povinná osoba) přivede dítě nebo oprávněného příjemce do stavu nouze – a to za situace, kdy k neplacení dochází po dobu delší než čtyři měsíce. V takovém případě hrozí pachateli až dva roky odnětí svobody. Cílem této změny je soustředit trestní postihy pouze na skutečně závažné případy – tedy tam, kde má neplacení výživného reálný dopad na životní situaci dítěte. Novela tak reaguje na kritiku, že dosavadní úprava mohla vést k postihům i za technické prodlevy nebo drobné dluhy, které neměly závažné důsledky.

Deepfake pornografie

Novela trestního zákoníku zavádí nový trestný čin, který reaguje na zneužívání moderních technologií. Trestná bude výroba nebo šíření pornografického materiálu, v němž je bez souhlasu zneužita cizí identita – typicky za pomoci umělé inteligence, tzv. deepfake technologií. Pachatelům hrozí až dva roky odnětí svobody, v případě závažnější újmy i přísnější trest.

Změny u pěstování a držení konopí

Od 1. ledna 2026 bude v Česku legální pěstovat až tři rostliny konopí pro vlastní potřebu, stejně jako držet do 100 gramů doma a do 25 gramů na veřejnosti. Držení většího množství – nad 200 gramů doma – se bude považovat za trestný čin.

Podle nových pravidel bude pěstování 4 až 5 rostlin pouze přestupkem, více než 5 už trestným činem. Změna má napomoci efektivnějšímu využití policejních kapacit, které se budou moci více zaměřit na závažnější formy drogové kriminality. Zároveň má podle Matěje Hollana, ředitele Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, omezit situace, kdy byli stíháni lidé, kteří si pěstovali konopí například pro výrobu domácích mastí nebo pro osobní potřebu. Tyto případy byly podle něj pro policii administrativně i operativně jednodušší a mohly sloužit ke zvyšování statistických výsledků, přestože jejich společenská škodlivost byla často minimální.

Oblast alternativních trestů

V reakci na přeplněnost věznic novela přináší rozšíření alternativních trestů. Nově bude možné uložit pachateli podmíněně odsouzenému či propuštěnému povinnost vykonat 50 až 200 hodin obecně prospěšných prací. U podmíněných trestů jde spíše o kumulaci sankcí, u podmíněného propuštění může jít o účinný a motivační nástroj. Dále se zavádí tresty zákazu plnění veřejných zakázek, účasti ve veřejné soutěži a přijímání dotací či subvencí, které se dosud vztahovaly pouze na právnické osoby. Novela tak reaguje na potřebu efektivnějšího trestání i harmonizaci s právem Evropské unie.

Rozšíření ukládání peněžitých trestů

Novela trestního zákoníku rozšiřuje možnost ukládat peněžitý trest i za méně závažné trestné činy, a to bez nutnosti prokázání majetkového prospěchu. Nově by soudy mohly tento druh trestu uložit obecně, pokud nebude zjevné, že je nedobytný. Výjimku tvoří zločiny v hlavě třetí zvláštní části trestního zákoníku (tj. závažnější trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti) a všechny zvlášť závažné zločiny. Změnit se má také výpočet výše trestu – systém denních sazeb zůstává, ale nově bude maximální hranice vázána na výši hrozícího trestu odnětí svobody. Cílem je častější využití peněžitého trestu jako alternativy k vězení, čímž by se měl snížit tlak na přeplněné věznice. Otázkou však zůstává vymahatelnost těchto trestů, zejména u pachatelů majetkové kriminality, kteří často nemají legální příjmy a čelí exekucím. Očekávaný dopad na uvolnění kapacity věznic tak může být v praxi omezený.

Trestné činy v oblasti předsudečná nenávisti

Trestní zákoník nově výslovně rozšiřuje okruh motivů tzv. předsudečné nenávisti. Kromě rasové či náboženské nenávisti bude přísněji postihováno také násilí motivované pohlavím, věkem, zdravotním postižením nebo sexuální orientací. Cílem je lépe chránit zranitelné skupiny obyvatel a reflektovat aktuální společenské výzvy.

Zákaz propagace komunismu

Součástí novely je rovněž zpřesnění postihu za propagaci totalitních ideologií. Nově bude zákon výslovně zakazovat propagaci nacistických, komunistických a dalších totalitních režimů. Dosavadní úprava hovořila obecně o „hnutích směřujících k potlačení práv a svobod“.

Vraždy bez trestu kvůli času? Nově až po 30 letech

Novela také prodlužuje promlčecí dobu u základní skutkové podstaty vraždy z 15 na 30 let. Důvodem je rozvoj moderních kriminalistických metod, především forenzních analýz a testů DNA, které umožňují usvědčení pachatele i po dlouhé době. Dosavadní 15letá lhůta se tak v kontextu dnešních technických možností jeví jako nedostatečná.

Máte potíže v oblasti trestního práva a nevíte, na koho se obrátit?

Jsme tu pro Vás. Vyslechneme Vás, poradíme, připravíme jasnou strategii a v případě potřeby Vás i zastoupíme. Nezůstávejte na to sami – společně najdeme nejlepší cestu, jak vaši situaci zvládnout.